Gabon

Jestli jsem chtěl někde strávit několik týdnu mělo to být právě tu. Země na rovníku se spoustou národních parků. Stát, který nemá status nebezpečné země. Chtěl jsem na trek do pralesa ale cesta se kvůli nehodě v Beninu začala vyvíjet jinak. Do státu vstupuji, ale s velmi negativním zážitkem z hranic. Chovaní policie a celníků je teda daleko od označení ,,milé“ Dokonce mě nechtěj pustit do země jen kvůli tomu, že nemám vytisknutou kopii rezervace hotelu.

Opravdový burani

Tak bych označil většinu policistů v této zemi se kterými jsem měl tu čest. Myslím, že na mě byli i dost vulgární i přes to, že jsem jim nerozuměl ale intonace a mimika mi to prozradila. ,,Neumíš Francouzky tak co sem lezeš“. Druhý den reputaci tohoto státu zachrání lidé, které jsem potkal. Třeba jsem dostal pomoc při platbě pokoje v hlavním městě když mě na naše chyběly 400 stovky a klučina to za mě doplatil.

Hladce pralesem

Co má ale Gabon nádherné, to jsou právě tropické lesy. V podstatě moje první cesta z hranic vede lesem nějakých 500 kilometrů. Sem tam malá vesnička a pak zase les. Jízda lesem je o to lepší, když mám pod sebou suprovou asfaltku. Užívám si jak jízdu, tak i pohled do lesa. Kolikrát se zapomenu, že tam skoro i vjedu. Není to jenom pohledová záležitost, ale les nádherně voní všemi možnými vůněmi.

Některá dá jiná ne

Tak bych mluvil o několika případech kdy mi na ambasádě nedali vízum. Buď proto, že nejsem občanem dané země, nebo proto že prostě víza nevydávají vůbec. To se stalo i v Libreville, kde jsem chtěl zařídit víza do dalších tří států. Podařilo se mi vyřídit pouze jedno, a tak musím měnit plány a v dalším státě opět musím do hlavního města. Opruz.

Cesty páně jsou nevyzpytatelné

Asi jako náznak toho že bych měl poděkovat, že jsem ještě na živu? Přeci jen už jsem mohl být dvakrát na druhý straně! Na konci Gabonu stanuji u zdejšího kostela a mám tak možnost vidět křesťanskou mši v podání zdejších věřících, kteří tomu dávají pořádnou energii svým monstrózním zpěvem. Zajímavý zážitek.

Savanou do Konga

Největší obava z celé cesty je právě posledních 50 km na hranice s Kongem. Ne moc dobrá cesta, která se v období dešťů mění v past na motorkáře i autaře. Opět k mému štěstí tu deště už začaly ,ale ne v takové síle, tak že brodím pouze několik míst a projíždím několik bahenních louží a lázní, kde to občas zasmrdí bahenní koupelí. Tak se soustředím na jízdu, že si až za dlouho všimnu jak se Krajina otevírá a já jedu nádherně šťavnatou savanou. Bohužel stáda gazel nebo jiných býložravců se nekonají. Asi si po návratu zajedu do Dvora Králové na safari!

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

Vytvořte si web nebo blog na WordPress.com

Nahoru ↑

%d bloggers like this: